Canberra Multicultural Festival 2010

Stánek České a Slovenské republiky, tedy nás, členů Besedy, je každoroční tradiční součástí Festivalu. Celá příprava, průběh a ukončení jsou mimořádně náročným úkolem, který je pro nezúčastněného těžko viditelný.

Vyžaduje se splnění řady podmínek a povinností vůči pořadateli, vládě ACT.

Sestává také z řady naprosto nutných podrobností v přípravě a práci ve vlastním stánku po celý den. Dovoz zařízení stánku, stejně jako sbalení a odvoz věcí hluboko po půlnoci, lze docenit jen pokud to prožijete.

Proti minulému roku, kdy jsme trpěli za teplot více než 42 stupňů, letošek byl milosrdný, nepršelo a teplota byla kolem 27 stupňú. Tím počet stížností na nevolnost z tepla klesl na minimum, ovšem rozpálené plotny opékajících se bramboráků dávaly obsluze pořádně zabrat.

Snažili jsme se umožnit oddych a prohlídku Festivalu střídáním směn dobrovolných pracovníků, aby nam vydrželi ještě na další Festivaly. Stoupající návštěvnost Festivalu, znásobená dobrým počasím, přilákala množství omladiny, že jeden nevěřil, že toto množství je skutečně z Canberry. Pohyb po Civicu byl takřka nemožný, zvláště večer.

Stejně jako minulý rok jsme se soustředili na prodej českého piva a bramboráků. Technické vedení odborníka přes bramboráky, Šano Wallnera bylo příkladné a naši výčepní podávali velké výkony, přes potíže pomalého toku piva a pěnění, které zatím těžko vysvětlujeme. Musime se obrátit na odborníky o poradu.

Problémy nákupu soudků piva se nezúčastněným dá přiblížit jen s obtížemi . Málokdo si uvědomuje, že výbor nese zodpovědnost za nakoupená množství potřebných surovin, možné vrátit. Tvrdá práce obsluhy stánku byla schopna nakonec vše prodat, bramboráky byly pryč v 8 večer, pivo o půlnoci. Obavy z deště ještě nervy zvýšily. Tomuto všemu se přidalo ještě zvýšení poplatků za stánek a přívody energie, tedy pro bratra díra v rozpočtu 410 dolárů, a to jsme ještě nezačali ani nakupovat suroviny. Ale investice do nákupu pivní pípy v minulém roce se vyplatila. Ve všem jde skutečně o velké obchodní riziko, prostě neprodělat.

Popis organizace či zařízení stánku není třeba, řada členů se na nás přišla podívat a podpořila prodej. Skutečný problém byl objevit náš stánek v tom neuvěřitelném davu.

Chceme poděkovat všem, kteří se zůčastnili pracovních odpoledních příprav během týdne a všeho nutného pro náš provoz stánku. Většina se zůčastnila také prodeje ve stánku.

Proto bychom chtěli poděkovat všem, zvláště těm, kteří dovezli všechno zařízení časně ráno, tedy Martinu Švehlovi, Philovi Englishovi a Tondovi Vincencovi a těm, kteří to po půlnoci odváželi, tedy znovu Martinu a Tondovi a těm, co tam zůstali, Dianě a Milanu Buškovi a Tomáši Golejovi.

Během dne, který jsme rozdělili do tří směn, se v první směně podíleli a patří jím dík, jsou Šaňo a Zlata Wallnerovi, rodinný klan Dobešových, Jackqui, Martin a Leo, Daša Marečková, Jirka Menčík a Rene Jež.

Dík za druhou směnu patří Jankovi Suchovskému, Lindě a Johnu Hyslop, Janě, Monice a Kočovi Damjanovským a Janě Amrichové.

Třetí směna, která se částečně prolínala s druhou pracovali Mařenka a Richard Greene, Dana Juránková, Tomáš Golej, Milan Bušek a Standa Bucifal.

Přes pokus o stálou evidenci pracovníků doufáme, že jsme nikoho nezapoměli. Bylo by to naprosto neúmyslné. Jménem všech členů Besedy děkujeme všem, kteří se zapojili.

Bylo to fantastické.

R.J.